Zákon o stavebním spoření vzešel v platnost v březnu 1993. Od té doby využilo jeho služeb více než dva miliony lidí, největší zájem byl v jeho začátcích a na přelomu nového milénia. Tehdy byl ještě pro mnohé z nás tento produkt zajímavý a atraktivní. Vyplatí se využít jeho výhod i dnes?
Výhody tohoto produktu
Především je to státní podpora, která činí stále 10 procent každý rok z naspořené částky. Podmínkou je však fixovat službu a hlavně dodržet splátkový kalendář po dobu šesti let. Státní podpora je ovšem limitována maximální hranicí 2000 korun za rok. Získat podporu je také možné úvěrem ze stavebního spoření.
Co se týče úroků, ty jsou i výhodnější v tomto segmentu, než v bankovním sektoru. Jsou sice velmi nízké, na svém dosavadním minimu, ale výhodné stále jsou. Nejlépe je na tom Raiffeisen stavební spořitelna a Buřinka od České spořitelny, ty poskytují úrok 1 procento ročně k základnímu vkladu. Ostatní stavební spořitelny úročí vklady zhruba polovičním úrokem. Určitou výhodou je, že úrok se za celou dobu spoření nemění, maximálně až po 6 letech pravidelných splátek.
Negativa
V první řadě je to fixace na 6 let, jinak přijdete o státní podporu a prakticky tím ztrácí tento druh finančního produktu hlavní přednost. Naspořený obnos však můžete využít na cokoliv, nejen tedy pouze a výhradně na zajištění bydlení nebo na stavbu či rekonstrukci.
Další nevýhodou jsou poplatky. Jsou dvojího druhu. První je za vedení účtu a za zasílání výpisu z účtu. Výpisy mohou odcházet buď měsíčně, nebo čtvrtletně, případně jednou za rok. Platby za vedení účtu vychází ročně zhruba na 350 korun.
Druhý poplatek je za samotné uzavření smlouvy a vypočítává se většinou z cílové částky. Bývá ve výši zhruba 1 procento z cílové částky. Tento obnos však bývá předmětem různých marketingových tahů s cílem získat zákazníka, v rámci reklamní kampaně se stává, že při uzavření smlouvy online se tato částka neúčtuje, anebo se významně snižuje. Vyplatí se tedy v případě zájmu o stavební spoření reklamní akce stavebních spořitelen sledovat.